Robert Allan Monroe (1915–1995) byl americký mediální producent a jeden z nejvýznamnějších průkopníků výzkumu lidského vědomí.
V padesátých letech začal experimentovat se zvukem a vlivem specifických frekvencí na stav mysli. V roce 1958 během těchto pokusů spontánně zažil neobvyklé stavy – silné vibrace, jakési “zhmotněné světlo” a pocit paralýzy těla – až zjistil, že vědomě opustil své fyzické tělo. Tento šokující zážitek ho nasměroval k celoživotnímu zkoumání povahy vědomí a existence mimo tělo.
Postupně rozvinul metodu audio působení, která měla synchronizovat činnost mozkových hemisfér a navodit stav mezi spánkem a bděním, ve kterém je možné snáze zažít změněné stavy vědomí – například vědomé opuštění těla (OBE). V jeho výzkumném centru tisíce dobrovolníků popisovaly velmi podobné prožitky: vystoupení z těla, vstup do jiných realit, kontakt s nehmotnými průvodci a návrat do fyzického těla s hluboce proměněným pohledem na život a smrt.
Monroe doporučoval lidem především:
– nebát se zkoumat vlastní vědomí mimo běžné smyslové limity,
– rozvíjet odvahu, vnitřní klid a pevný záměr,
– chápat život jako proces vývoje vědomí napříč inkarnacemi.
Knihy, ve kterých popsal své zkušenosti a výzkum:
- Journeys Out of the Body (Cesty mimo tělo)
- Far Journeys (Vzdálené cesty)
- Ultimate Journey (Konečná cesta)
Monroeho práce položila základy moderním metodám rozšiřování vědomí pomocí zvuku – a právě na tyto principy prakticky navazuje projekt Levamon, který je spojuje s učením N. Levašova.